Čas začít jinak

Svíčka

Práce na sobě je to nejúžasnější dobrodružství, které můžeme v našem životě prožít. Je to cesta na níž stále něco nacházíme, objevujeme. Je to cesta, jenž nikdy nekončí. Stále se máme co učit.

Každý máme své chyby a všichni je děláme, ale jen když si je uvědomíme a umíme se z nich poučit, máme šanci jít dál.

Život je škola, ve které jsme žáky i učiteli zároveň.

Jako lidé, tedy bytosti chybující, jsme prožili svůj život, životy, během níž jsme na sebe nabalili spoustu bloků a cizích vzorců chování. Myslíme si, jak máme vše pod kontrolou, máme jasné představy o tom, kam se ubírá náš život. Děláme spoustu věcí jen proto, že se tak prostě dělají. Nebo se tak chovali naši rodiče. Opakujeme stejné chyby, motáme se dokola. Vlivem tlaku společnosti a médií jsme do sebe nechali vsáknout podhoubí přetvářky, zloby a strachu. Lásku jsme počali schovávat za závislost.

Otázka tedy zní: „Kdo z Vás žije svůj skutečný život? Kdo z Vás žije sebe sama?“

V dnešní době se každý stará jen o to „své“, honí se za materiálními hodnotami, které jsou tak pomíjivé. Naše životy se proto stávají prázdnějšími, nenaplněnými. Přitom stačí málo, zamyslet se nad sebou a rozhodnout se změnit. Změna začíná vždy v nás. Jakmile se počneme měnit my, mění a reaguje i naše okolí. Stáváme se malými sluníčky, která vysílají paprsky lásky kolem sebe a tím všechny prohřívají. Zamysleme se proto, o co nám v životě skutečně jde. Být sami v blahobytu a nebo mít kolem sebe šťastné lidi, kteří nám své štěstí rádi posílají zpět?

Udělejme si čas na sebe, zjistěme kdo opravdu jsme a jaký je náš životní úkol. Každý z nás je důležitý, každý má své místečko ve velikém puzzle stvoření. Žijme proto své místo na Zemi a začnou se do nás zapojovat jiní, stejně důležití. Jen tak utvoříme celek.

Žijme Lásku, Pokoru, Dávání, Upřímnost, Jednoznačnost. Žijme sami sebe.